Na tenhle výjezd jsem se těšila měsíc dopředu. Přeci jen Praha není od Ústí zase tak moc daleko a člověk si řekne, že by mohlo odcestovat pěkné číslo autobusem. Jak už ale bývá zvykem, tak žádný výjezd busem se nekoná. No co, počítala jsem s tím a tak volím druhou možnost - vlak.
Ve tři hodiny odpoledne se nás před nádražím schází pouze 5 fanoušků. Kupujeme jízdenky a nasedáme do vlaku směr Praha. Cestou probíráme všechno možné. Od hokeje až po úplné kraviny.
Cesta nám rychle utekla a jelikož máme více jak hodinu čas, tak se domlouváme, že se projdeme na Václavák na metro. Cestou metrem vzpomínáme na první letošní výjezd na Slavii, kdy jeden nejmenovaný fanoušek byl naprosto unešený z metra. Přestupujeme na tramvaj a během pár minut jsme před místním zimákem.
Kupujeme vstupenky a míříme do našeho sektoru. Tam se nás schází něco kolem 30 fanoušků.
Začíná první třetina a my se už na samém začátku mohli radovat, když Zdeněk Doležal jel sám na branku, ale bohužel se netrefil. Škoda. Snažíme se fandit, ale moc nám to nejde. Přeci jen nás fandí nějakých 7-8 lidí. Třetina končí za stavu 1:0 pro domácí, za které se v 6. minutě trefil Jiří Půhoný. Míříme ven a doufáme, že se nám v průběhu druhé třetiny podaří vyrovnat.
Ve druhé třetině se od samého začátku snažíme co nejvíce kluky podpořit, ale opět fandění na bodu mrazu. Během této třetiny jsme žádný gól neviděli a tak jsme odcházeli za stejného stavu jako po první třetině.
Vracíme se na poslední část zápasu. Znovu zkoušíme fandit. V tu chvíli se k nám přidává i zbytek našeho sektoru, který se držel stranou. Kluci začali více hrát před Slávistickou brankou a z našeho sektoru se ozýval stále nějaký pokřik. A pak to přišlo. Ve 47. minutě vyrovnává Jarda Roubík. Radost byla obrovská. Po pár minutách jsme mohli zase opět prohrávat, když Jiří Rys se vracel z trestné, zachytil puk a ujížděl sám na gólmana. Jelikož byl faulován a bylo nařízeno trestné střílení, v našem sektoru pomalu nikdo nedýchal. Naštěstí si Kuba Soukup poradil a stav byl stále nerozhodný.
Stále se bavíme fanděním a snažíme se kluky dohnat k dalšímu gólu. V 56. minutě bylo naše přání vyslyšeno. Z přečíslení 3 na 2 se podařilo otočit zápas ve prospěch Slovanu. Šťastným střelcem byl tentokrát Jarda Kasík. Ve zbytku zápasu už žádný gól nepadl i přesto, že domácí to zkoušeli v 6 hráčích. Slovan si své těsné vedení pohlídal a my se tak mohli radovat z důležitého vítězství.
Cestou do Ústí se neřešilo skoro nic jiného než vítězství nad Slavií a případné play-off. Po příjezdu jsme se každý vydal svou vlastní cestou.
//Miška
