Po domácím zápase s Jihlavou není přiliš času na odpočinek, protože již v pondělí bylo v plánu vyrazit na poslední kolo do Třebíče. Osobně volím k přepravě auto. Poprvé ! Je pondělí 13.2 a dáváme sraz klasicky v putice něco kolem deváte hodiny ranní. Něco málo před jedenáctou hodinou se přesunujeme ke stadionu, kde máme sraz. Zde už čeká připravený autobus pro hráče, zdravíme se s Vlčákem a z okna nás zdraví kuchař z místní Irské restaurace ! Dokouříme nasedáme do auta a můžeme vyrazit směr dobrodružství ! Po ani ne deseti minutách ještě pauzička na nákup zásob a teď už opravdu Valto Třebíč !
Při vjezdu na dálnici může začít naše oblíbená hra s pitím " Jedna žába skočila do rybníka žbluňk " ! Hra se nám brzy mění na prachsprosté chlastání. Co musím ocenit je to, že cestou do Prahy ani jednou nestavíme na čůrání, takže paráda. Nejspíš jsem to zakřikl a někde v Praze stavíme na benzínce. Vyčůrát, udělat fotku a pokračujeme dál. 
V tento moment otvíráme také naší druhou kouzelnou flaštičku. Říkám si dneska pohoda cesta nejspíše budeme v Třebíči brzy a stihneme tak pár vymazlených piv na místním stadionu a třeba oběd na Kopečku.
Smůla se mi lepí na paty a tak samozřejmě kolona. Průser přichází asi po 10 minutách v koloně. Nyní potřebuji na záchod já. Po dlouhém přemýšlení se rozhoduji auto opustit a zajít si ulevit ke krajnici. Auta v klidu popojíždí během vteřiny ke mě přiběhne další z naší výpravy. Nějakým způsobem se dostaneme opět do auta a máme klid. Vlastně ne ! Sajmon si vymyslí, že potřebuje taky na záchod ! Pro jeho štěstí se kolona hned a tak můžeme pokračovat v cestě. Sajmon trpí a samozřejmě ho začínáme provokovat. Jen si to užij !
Po pěti minutách zajíždíme k nějaké fabrice, kde dáváme menší pauzu věnovanou Sajmonovi ! 
Po pauze najíždíme opět na dálnici a uháníme směr Vysočina ! Někde u Humpolce přichází další zastávka tentokrát na dopnění zásob. Nakoupeno máme, někdo si zakouřil a můžeme pokračovat. Nyní se nějakým záhadným způsobem dostáváme blízko Kamenici u Jihlavy a ihned mám nápad navštívit jednoho ústečáka.
Stavíme tedy u místní hospůdky a jelikož máme čas do zápasu, tak zde chceme dát jedno pivko. U jednoho z nás se probouzí gambler a zkouší štěstí v místním automátku, otočka 20,- . Nahází tam kolem tří stovek a můžeme pokračovat a nyní už přímo do Třebíče.
Tak hodinku před zápasem přijíždíme na parkoviště za zimní stadionu. Zde náš gambler hází kachnu a nějakým způsobem se přeusnujeme do hospody na stadion. Zde je už také čtyřka výjezdníků co vyjeli vlakem + Jarda co přijel sám autem. U vrátnice mi předává Vlčák 9 lístků Děkujeme ! Dáváme nějaké to pivo a můžeme na tribunu. Do Třebíče bereme naší jedinou vlajku a jsme vybaveni i bubnem. Bohůžel bez pořádného bubeníka.
Zápas začíná a naše partička se pouští do fandění. Po delší době se v Třebíči opět z naší strany fandilo alespoň na 70-80% takže za mě dobré. V osmé minutě se dostváme do vedení góu Davida Merty. Jak už je ale zvykem minutu na to vyrovnává domácí Wasserbauer. Dvě minuty na to otáčí stav Paták. První třetina končí za stavu 2:1. Během přestávky se děje nějaká kulišárna ze strany domácích, ale jo sranda musí být. Druhá třetina začíná. V čase 22:08 ujeli do přečíslení dva na jednoho domácí a nekompromisně zvyšují na 3:1. Pouhých 28 sekund stačilo a na rozdíl jedné branky snižuje Tonda Melka (3:2). Na konci třetiny měla Třebíč dlouhou přesilovku 5na3, ale nedokázala se prosadit a tak třetí třetina slibovala ještě dramatickou podívanou !
Během druhé přestávky proběhne kulišárna i z naší strany. Také jsem za to potrestán ! Unesli Suka ! Kluci doufám, že máte v pohodě záda.
Začíná třetí třetina a všech 13 fanoušků věří, že zápas vyrovnáme ! Velkou šanci měl Roubík, který se dostal do přečíslení dva na jednoho, ale obránce domácích předvedl skvělý obranný zákrok. V čase 57:12 měl skvělou šanci rozhodnout zápas domácí Paták, ale jeho blafáku chybělo pár centimetrů. Naši zkoušejí delší powerplay, ale Třebíč vyborně bránila a tak dnes bere tři body. Poděkujeme hráčům za odvedený výkon a můžeme vyrazit.
U auta se shodneme, že se stavíme ještě na Áčku, kde si dáme jeden kousek na cestu. Sledujeme zde také onlajny, přesně zápas Slavia-Prostějov ( čtvrtfinále x předkolo ). Při samostatných nájezdech mám tlak tak 200, protože do Přerova na předkolo se mi opravdu nechtělo. Je to tam Holý střílí rozhodující gól a my můžeme na Kladno ! 
Kolem desáté večer se automobilová posádka rozhoduje na odjezd směr Úl. V tu chvíli za mnou přichází jeden člen vlakové posádky zda nechci v Třebíči zůstat a jet domů ráno vlakem na jeho jízdenku ( IN 25 + in-karta ), samozřejmě vidina večírku do dlouhého rána rozhoduje tak, že zůstávám. Večírek tak nějak probíhá, ale jak se čas odjezdu blíží začínám přemýšlet jak se vůbec dostanu domů. Přeci jen kolega na fotce tak 60 kg s postelí já hroch no bude to sranda. Klasicky se přemístíme na Siestu zde probíhá skvělá akce na vodku s džusem. Kolem třetí hodiny se s jedním z domácích nesmyslně vypaříme a popravdě ani nevím kam. Kolem čtvrt na 5 se dívám na telefon a zde smsky plus zmeškaný hovor. Hold moje demence všichni tři výletníci už jsou ve vlaku směr Jihlava.
Já se tedy přesouvám na nádraží, kde vyhlížím autobus, který mě má přepravit do Jihlavy. Alkoholu bylo dost a tak mi autobus ujíždí a to jsem stál vedle něj. Nevadí jdu opět do haly a čekám další autobus. Patnáct minut před odjezd přichází dva místní borci, kteří mi pomáhájí tentokrát nastoupit do sprváného autobusu. Děkuji ! Cesta do Okříšek v pohodě zde přesedám do motoráku směr Jihlava. Průvodčí úplně v pohodě kéž by to tak bylo celou cestu. Bohužel pro mě ve vlaku z Jihlavy do Brodu už to tak není. Všímá si fotky a začíná mi vyhrožovat s pokutou až tisíc korun. Sice nerad, ale musí si vystoupit v Dobroníně. Ale co teď ? Bez peněz a prostě chci už domů. Rozhlížím se tedy a všímám si borce co škrábe okno od svého vozu. Jdu tedy k němu a vysvětluji mu svojí situaci. Paráda ! Borec jede sice za Havlíčkův Brod do práce, ale hodíme mě k nádraží. Ještě jednou díky moc. Tohle by se Vám na severu nestalo. Prostě zde jsou lidé úplně v pohodě ! Přijíždíme tedy před nádraží v Brodě, děkuji borcovi a letím rychle na nástupiště, zde nastupuji do rychlíku směr Kolín. Ve vlaku hned házím čelo. Brždění vlaku mě probudí a v rychlém zmatku beru batoh, a vystupuji. Sakra ! Kde to jsem ? Kutná Hora. Rychleji tedy nastupuji zpět do vlaku, ale už si nesedám za 10 minut vystupuji.
V Kolíně přesedám do rychlíku v kterém házím čelo a probouzím se v Ústí nad Labem na Střekově. Paní průvodčí mě ani nebudila takže paráda. Kolem dvanácté hodiny příjíždím do Ústí, kde na mě netrpělivě čeká Filip. Ano ten co jel místo mě autem. Předávám mu in-kartu říkám mu historky z noci a z cesty.
Co říct na závěr ? Byl to opravdu povedený výjezd ! Slovan p*čo !
//Suky